Sierra Noelle Nightingale

24. února 2017 v 20:34 |  Aktívne postavy

Nick: Sierra Vek: 17 Živel: Voda FC: Elizabeth Olsen




ORIENTACE →
Heterosexuál
POZICE →
Student


Sieře byla od přírody nadělena typická postava Morojky. Vysoká zhruba těch 170 cm, možná o pár centimetrů vyšší, doopravdy už se dlouho neměřila. Postavou je vyhublá, s téměř žádnými boky, ale nějaké ty prsa aspoň má. Rozhodně není úplná placka, ty kopečky vidět jsou. Jinak na jejím těle ale není žádný přebytečný tuk, což je pro Moroje typické. Nikdy ani netoužila po tom vypadat jako nějaká Dhampýrka. Je spokojená s tím, jak vypadá, což u jejích lidských vrstevníků většinou není obvyklé. Aspoň to četla v různých románech, kromě dárců téměř s žádnými lidmi do bližšího styku nepřišla. Pleť má čistou a stejně jako bledou, jako ostatní jejího druhu. Kdo by se divil, když jí sluníčko nedělá dobře, že? Byla celkem zdivočelé dítě, takže není divu, že má na chodidle ošklivou jizvu a ruce plné různých malinkých téměř neviditelných jizev. Jedna si hoví i u vnějšího koutku levého oka, přičemž tato jizvička je často schovaná pod make-upem. Oválný obličej s výraznějšími lícními kostmi a bradou lemují pod prsa dosahující tmavě hnědé vlasy. Často střídala dva účesy. Jeden z nich byl ten, co má teď, dlouhé celkem neupravené vlasy, a její druhý oblíbený účes byl, když si vlasy sešmikla po ramena, aspoň se jí nikam nepletly. Ale protože jí vlasy rostou rychle, za chvíli ten účes zmizel jako tekoucí voda. Na svět kolem sebe se dívá zelenýma očima s mírným odleskem oříškové. Tyto veliká kukadla jsou lemovaná světle hnědými řasami, které si musí trochu zdobit řasenkou, aby vůbec bylo poznat, že nějaké řasy má. Nad očima se klene světle hnědé obočí. Dále uprostřed obličeje si to sedí malý roztomilý nosík, pod kterým se schovávají tak akorát plné, růžové rty, které jsou povětšinou sevřené a tím schovávají bílý chrup. Jako každá dívka používá v mírné míře různé zkrášlovací prostředky, ale moc si ve velkém množství neholduje. Propaguje přirozenost, ať už je člověk… sebeškaredější. Ve vyučování samozřejmě nosí uniformu, přičemž si ale i mimo rozvrh hodin obléká různé sukně a kupodivu dlouhé rukávy. Podpatky jsou její součástí, což jí vlastně dělá ještě vyšší, než je. Jako by to snad potřebovala.
Sierra je taková trochu divná. Není v ní snad ani kousek zla. Všem by pomohla, něco jim půjčila, obětovala by se pro ně. Což jí jednou určitě zabije. Nebyla taková celý svůj život, to rozhodně ne, ale takto jí to vyhovuje. Pomáhat ostatním ji baví, uklidňuje to její šílenou mysl. Často se po škole prochází s takovým zasněným pohledem, jako kdyby byla ve svém vlastním světě. Není divu, že kvůli tomu se jí stávají různé nehody. Vylitá káva, neustále se někdo jejím přičiněním válí na zemi. Nebo spíše to ona se většinou válí na zemi. Neustále všude chodí pozdě. Její bratr vždycky říkal, že ona dojde pozdě i na svůj vlastní pohřeb. I přesto, jak je přátelská a společenská, neunese cizí dotek. Nenávidí to. Bojí se lidí, kteří se jí snaží dotknout. A to už je vlastně skoro dospělá. Snaží se tomu bránit, té hysterii, která vždycky naplní její tělo, jenže nejde to. Nikomu, kromě jejího bratra, se nepovedlo ji donutit, aby se nechala třeba obejmout nebo políbit. Asi proto ji taky většina lidí považuje za divnou. Dokáže se v pohodě s lidmi bavit, smát se s nimi, ale je jí nepříjemné, když se mluví o ní. Když o sobě musí mluvit. Takže o sobě nemluví. Abychom si to trochu shrnuli… Je společenská, milá, nešikovná, zasněná, nedochvilná a bojí se doteků lidí. I přes svoji komplikovanou osobnost by chtěla tu pravou lásku, takový ten úchvatný pocit, který popisují v různých knihách, ale s jejím odporem k doteku jí půjde tu svoji pravou lásku najít trochu hůř. Jinak má panický strach z pavouků, ale to má téměř každá dívka. Vždyť… Kdo by měl rád nechutné chlupaté osminohé potvory? Přesně! Nikdo! A ona mezi ně taky patří. Ty odporná stvořeníčka se jí hnusí. Miluje, když už by mělo vycházet slunce a ona by měla jít spát. Jenže venku prší, čemuž ona sama neodolá. Vždycky se nějak vykrade ven, přičemž sama ani nemá ponětí, jak může mít takové štěstí a jde se proběhnout do deště. Miluje vodu, přeci jen je to její převládající živel. Miluje ten pocit, když jí mokré kapky dopadají na tvář. Miluje i plavání. Její matka vždy vykládala, že jen, co se narodila, už skákala do vody a plavala jako šílená. Mezi její nejoblíbenější barvy patří černá a červená a miluje růže a tulipány. Není skoro vůbec věřící. Občas, když si potřebuje pročistit hlavu, zajde do kostela na mši, ale jinak to nějak moc neřeší. Ať už je mimo tento svět jako často chce, slyší kolem sebe názory na boj Morojů s Dhampýry. Ona osobně si myslí, že je to dobrý nápad. Všechny živly se dají nějak využít a Dhampýrů je čím dál, proto se Morojové musí taky zapojit.
V jednu deštivou noc na svět přišlo druhé děťátko manželů Nightingaleů. Jmenovali se Alexandra a Michael, měli už jednoho tříletého syna Jamese. A své druhé dítě, tu holčičku pojmenovali Sierra Noelle. Po matkách obou rodičů. Sierra už odmalička byla celkem divoké dítě, která milovala vodu a svého staršího bratříčka Jamese. S rodiči tak vřelý vztah sice neměla, protože na své děti moc času neměli, museli pracovat, ale aspoň sourozenci měli jeden druhého. Když James měl nastoupit do školy, jejich matka Alexandra s nimi zůstávala doma a učila je sama, bylo to tak lepší. Nemohli jen tak do lidské školy, to prostě nešlo. Nakonec i Sierra šla do domácí školy. Vyváděla ale i tak hlouposti. Lezla po stromech, padala z nich, jednou šlápla na hřebík, přičemž si propíchla chodidlo, napodruhé si pro změnu málem vypíchla větví oko. Však proč ne, způsobů, jak se zabít, je hodně. I přes tyhle hlouposti, které vývaděla, ji James hlídal. Jeho malou sestřičku. Sice nedokázal ohlídat různá zranění, ale aspoň dohlížel na to, aby se Sierra nezabila, což se mu dařilo. Dívka dál rostla a rostla, přičemž ji čím dál víc lákali lidi. Kromě dárce u nich doma, žádného člověka neznala. A tak se jednou poháněná rebelstvím jako puberťačka vydala v noci ven. Za lidmi. Jenže dostala se do špatné ulice, kde ji začali obtěžovat nějací starší kluci. Byli divní a odporní. Páchli alkoholem a kouřem. Čtrnáctileté holce se ti kluci nelíbili. Když už to začalo zacházet moc daleko, najednou se jako na bílém koni objevil její bratr James. Nemohl dovolit, aby jeho sestřičce ublížili. Sice už chodil do jedné školy pro Moroje tady kousek od jejich města, ale i tak občas zavítal domů. Byla to nehoda. Nikdo mu nechtěl ublížit, jenže ti kluci se lekli, byli opilí a prostě… Sierra si Jamesovu smrt vyčítá doteď. Byla to ale nehoda. Od té noci ale na Sierru nikdo nemohl sáhnout, jediná osoba, která by mohla, byla mrtvá. Celá rodina chudší o jednoho člena byla zdrcena. Aby nemuseli být v tom městě, kde přišli o člena rodiny, přestěhovali se do Montany. A u zdrcené Sierry se začal projevovat její živel. Voda. Doma měli málem potopu, takže se Alexandra a Michael rozhodli ji poslat do školy, kde se naučí svůj živel ovládat. Mezi nové lidi, do cizího prostředí a bez bratra.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama