Evangeline Adina Drozdov

4. prosince 2016 v 1:08 | Hayley |  Neaktívne postavy
Nick: Bee| Věk: 17 | Živel: Země |FC: Claire Holt


Ročník - 3
Orientace - Heterosexuál

Evangeline poměrně věrně kopíruje vzhled většiny antagonistek z nekvalitních romantických komedií pro teenagery. Je blonďatá, půvabná a podle oblečení evidentně i dost bohatá. Že to s tím antagonismem není tak žhavé, to se dozvíte hned, jak ji poznáte, ovšem o tom až později. Jakožto každému správnému Moroji, i jí byla přisouzena závratná výška, která konkrétně v jejím případě dosahuje něco málo přes 180 centimetrů. Její kůže je světlá a na první pohled téměř dokonalá, což se dá ovšem snadno vyvrátit. Po těle má náhodně rozsetých pár pigmentových skvrnek a - co si budeme povídat - nějakému tomu pubertálnímu pupínku se nevyhnou ani královští.
Jak už bylo jednou zmíněno, její vlasy mají od přírody plavou barvu a v jemných vlnkách jí spadají kousek pod lopatky. Obvykle je nosí buď v jednoduchém copu nebo rozpuštěné, na složitější účesy je buď moc líná, nebo na ně nemá trpělivost. Jakmile se ale jedná o nějakou formální akci s důležitými lidmi, pak se jednoduše podvolí matce a nechá si na hlavě vykouzlit něco, co zabere minimálně hodinu před zrcadlem, ale působí tak ležérně, jako kdyby to spíchla pinetkou pět minut před odchodem. Plavé vlasy mimo jiné rámují její protáhlý obličej, jehož dominantou jsou nebesky modré oči. Jsou sice trochu menší, ale to není žádná nedokonalost, kterou by nevyřešily stíny a řasenka. Stačí trochu zvýraznit a hned jsou oči opticky větší. Obecně se tvrdí, že oči jsou bránou do duše a... inu, u Eve je to pravda. Vzhledem k tomu, že její defaultní výraz v obličeji by se dal vyložit jako "mouchy, sežerte mě", jakákoli změna nálady, jakákoli emoce je trochu jako rána pěstí. A nejvíc se to promítne do jejích očí. Po očích už následuje jenom trochu větší bambulkovitý nos a souměrné narůžovělé rty, které skrývají řadu bělostných zubů.
Jako prakticky každý potomek z královské rodiny, i Evangeline se obléká vkusně, elegantně, ale především nechutně draze. Ne že by o takové věci tolik stála, nicméně když už může... proč si to neužít. Většina jejího oblečení je šitá na míru, a to z luxusních látek. Obecně preferuje sukně a halenky nebo blůzky, případně šaty, to všechno nejlépe laděné spíš do neutrálních nebo tlumených barev. Na výrazné barvy nebo vzory si moc nepotrpí, jedinou výjimku tvoří květinový vzor, který může kdykoli. Ani neví proč, jednoduše si k němu za ta léta vytvořila nějaké speciální citové pouto. A dost možná na tom má podíl živel, který ovládá. Pokud jde o boty, obvykle se jedná o lodičky nebo páskové sandálky. Na doplňcích si překvapivě moc nepotrpí, ale i tak má doma hned dvě šperkovnice plné kvalitních náušnic, náramků a řetízků, obvykle zdobené drahými kameny. Všechno je samozřejmě čistě ze zlata, ať už žlutého nebo bílého.

Na první pohled budí dojem hloupoučké barbíny z bohaté rodiny, která je protivná už tak nějak z principu a jejím životním cílem je ukrást idola své tmavovlasé úhlavní nepřítelkyni. Ta úhlavní nemesis je samozřejmě hodná, laskavá, chytrá a obvykle se neumí oblékat.
Upřímně, bohatě stačí s Eve zavést rozhovor, abyste tento dojem rychle ztratili. Evangeline totiž není úplně typická královská. Tedy, jistě - nějaká ta vrozená nadřazenost tam je, sebevědomí jí rozhodně neschází. Po aroganci byste ale pátrali jen těžko. Mladá Drozdovová nemá zapotřebí se nad někoho povyšovat a při kontaktu s ostatními lidmi si hraje na neutrální Švýcarsko. Zkrátka si hledí svého a věří, že ostatní by měli činit totéž. Už jen z tohoto důvodu by mělo každého napadnout, že Evangeline neplatí za žádného sociálního motýlka. Ne že by se neuměla bavit s ostatními - například na takových společenských akcích obvykle září. Umí být perfektně zdvořilá, skládá komplimenty jak na běžícím páse - ať už jde o výzdobu, jídlo, výběr hudby, pohostinnost pořadatelů nebo estetický dojem šatů - a na pošlapání nohou při tanci reaguje shovívavými úsměvy. Ten zásadní problém bohužel spočívá v tom, že na Akademii se tyhle schopnosti moc uplatnit nedají a se svými vrstevníky si jinak nemá co říct. Zatímco většina teenagerů se ráda baví alkoholem, večírky nebo vztahovými intrikami, Evangeline tráví večery s učebnicemi, nejlépe potom s těmi, které na Akademii vůbec nepotřebuje. Spíš než aby se zajímala o to, jestli by dovedla sbalit toho smexy, svaly obaleného dhampýra ze čtvrtého ročníku, raději dumá nad tím, jak vědci zjistili, že má absolutní nula hodnotu -273,15°C, když ji stejně nikdy nelze doopravdy dosáhnout. Možná právě proto za ní kluci obvykle moc nepálí a upřímně - nedá se říct, že by z toho byla nějak extra nešťastná. Na nepokryté flirtování obvykle reaguje dokonale mrtvolným výrazem a protáčením očí a přílišná blízkost ji téměř dohání k šílenství. A vůbec, tělesný kontakt obecně ji zrovna dvakrát nevzrušuje, proto ani omylem nepočítejte s tím, že se bude s kamarádkami vítat i loučit objímáním, nedejbože je líbat na tváře. A když už jsme u těch kamarádů, těch zrovna moc nemá a vlastně ani neví, jestli by nějaké chtěla mít. Známí (a především ti dobří známí) se sice hodí, ale kamarádi... Inu, nedá se tvrdit, že by je považovala za zbytečnost. Nějaká ta "věrná družina" je taky strategicky výhodná, jenže Eve prostě není materiál na dobrou kámošku. Většinu problémů svých vrstevnic považuje za povrchní zbytečnosti, takže by nikdy nemohla platit za tu správnou vrbu, která poskytuje místo pro vyplakání se na rameno a je navíc studna plná rad na zhojení zlomeného srdíčka. Mimoto je tak trochu sobecká, její zájmy a zájmy její rodiny pro ní jsou prioritou, a asi by se nedokázala jen tak pro někoho obětovat. A když se to vezme kolem a kolem, není ani dobrá bavička. Půlka jejího smyslu pro humor se skládá z ironických a sarkastických průpovídek, zatímco tu druhou tvoří vtipy pro chemiky.
K dobru jí ale můžeme připsat alespoň to, že je dostatečně ohleduplná, aby si z výše zmíněných důvodů udržovala odstup. Není nijak extrémně průbojná (i když ambiciózní je dost) a na veřejnosti má ve zvyku mlčet. Pokud chcete mluvit o nějaké její skutečně kladné vlastnosti, pak je to rozhodně inteligence. Už jako malá Eve propadla knížkám, ale než aby ztrácela čas s pohádkami, vrhla se raději rovnou na literaturu faktu. Proto je koneckonců její "skromná" knihovnička plná učebnic, nejlépe potom učebnic různých odvětví chemie a fyziky. Právě těmto dvěma vědám slečna Drozdovová nejvíc propadla a jejich studium považuje zároveň za svůj největší koníček, hlavně potom chemii. U té už to došlo až do té fáze, že z nudy vyčísluje redoxní rovnice a trénuje si názvosloví sloučenin, které ve skutečnosti vůbec neexistují. Mimoto ale zase tolik zájmů nemá. Z iniciativy rodičů se naučila španělsky, učí se rusky a taky hraje na klavír, i když jen málo.

Jestli si myslíte, že Evangelin život provázela řada dramatických okamžiků a zvratů, pak se ošklivě, ba skoro nechutně mýlíte. Narodila se jednoho větrného listopadového odpoledne jako druhé dítě Tianny a Malcolma Drozdovových a mladší sestra poněkud úlisného workoholika Edwarda Drozdovova. Prakticky celý svůj život prožila na Královském dvoře v Pensylvánii, a to ve společnosti svých chův. Právě ty totiž dbaly o to, aby z Evangeline vyrostla krásná reprezentativní Morojka, na které bylo vidět, že je hodna svého vysokého postavení ve společnosti. Matku ani otce každopádně prakticky nevídala - pro Drozdovovy byla vždycky přednější práce a peníze, což je možná ten důvod, proč po narození Eve manželské lože už definitivně vychladlo - a nedalo by se říct, že jí to úplně vadilo. Na rodinná dramata a citové vydírání ve stylu: "Vy nás nemáte rádi? Tak proč si nás vůbec nevšímáte?" se u nich doma nehrálo a manželský pár si vždycky dokázal své děti uplatit tím, že jim vždycky koupili přesně to, co si přáli. I když je pravda, že jim občas začínalo být divné, proč své desetileté dceři kupují učebnici kvantové fyziky. Krom studia - ať už individuálního nebo pod taktovkou těch nejlepších soukromých učitelů, jaké mohli Drozdovovi sehnat - se každopádně bavila i s ostatními dětmi, které vyrůstaly na královském dvoře a občas chodila dělat matčinu živou ozdobu na čajové dýchánky s kamarádkami. Právě při těchto příležitostech si Evangeline vypilovala ty nejzákladnější pravidla společenského chování a sehnala i těch pár kamarádek.

Čím starší ale byla, tím víc ochlazovaly její vztahy s vrstevníky a mnohem víc času už trávila se svými knihami. Právě v téhle chvíli se do hry vrátili i její rodiče, kteří začali dceru čím dál víc peskovat za její pasivitu. Dospívající mladé dámy přece netráví čas zavřené doma, naopak! Měla by mít přátele a bohatý sociální život! Právě z těchto důvodů ji nakonec přihlásili na vyhlášenou Akademii sv. Vladimíra, která se nacházela v Montaně. Ačkoli rodiče počítali s jinou reakcí, ve skutečnosti to jejich dcera vzala docela s klidem. Koneckonců, změna prostředí by jí doopravdy měla prospět a navíc - jestli si mysleli, že ji Akademie nějak výrazně změní, tak se mýlili. Vlastně podle jejího názoru udělali trochu hloupost. Na Akademii koneckonců bude mít mnohem větší volnost a svobodu než na Dvoře. Tak či tak, kdo je ona, aby si stěžovala? Naopak je na svůj pobyt a budoucí dění na Akademii velmi zvědavá.





 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama