Bellamy Badica

14. listopadu 2016 v 0:24 | Hayley |  Aktívne postavy
Nick: Chris| Věk: 17 | Živel: Země |FC: Bob Morley


Ročník - 3
Orientace - Heterosexuál

Široký úsměv a řada bílých zubů, které se nikdy nesnažil schovat. S takovou krásou to ani jinak nešlo. Ať už si někde něco zlomil nebo měl ten nejlepší den v životě, na jeho tváři se pokaždé rozprostíral pro něj typický úsměv, který někdo vnímal spíše jako šílený, než přirozený. Byl ten úsměv hraný? Ve většině případů, snad se jím snažil okouzlit nějakou slečnu nebo zakrýt to, že ho ve skutečnosti něco trápí. Tím se můžeme dostat k tomu, že je také dobrý herec a to jen díky jednomu malému úsměvu. Pokud jde o jeho chování, je sám o sobě velká záhada, jeho povaha se větví na různé části, může být mrzutý, ale i přátelský. Záleží jen na ostatních, jakou část jeho charakteru objeví. K cizím lidem se chová trochu odtažitě, snad jen s jistou dávkou zvědavosti, kdy musí cizinci klást různé otázky, při čemž je mu úplně jedno jak daleko může zajít. Někdy, spíše často, se stává, že si neuvědomuje vlastní chybu, což se mu také může stát osudným. A tvrdohlavost rozhodně není řešení problému, spíše to dokáže ještě více dotáhnout k… bitce? I tak by se to dalo vysvětlit, tedy, už za své činy dostal kolikrát na kokos a někdy to nedopadlo příliš dobře. To tedy svědčí o tom, že rozhodně není žádná bábovka a trochu o sebe dbá. Někdy možná trochu víc, snad ho motivovalo i těch pár ran, které mu byly zasazeny. Pokud jde o skromnost, není mu to slovo cizí. Někdo by čekal, že to bude chamtivý idiot, vzhledem k tomu, že vyrůstal na královském dvoře. I rodiče snad byli mile (dobrá, spíše ne až tak mile) překvapeni, že se nechová jako ostatní děti královských morojů. Jednoduše byl taková černá ovce, což bylo ještě zjevnější v porovnání s jeho sestrou, která dokázala utratit hotový majlant. Tím je myšleno, nechová se jako rozmazlený kluk bohatých rodičů, co má všechno, na co prstem ukáže. Dřív možná byl takový a upřímně? Nechybí mu to. Raději by se vzdal všech peněz, aby se mu dostalo upřímného a klidného života. Proto se naučil, že peníze nejsou všechno a snad se na něj přestal i tolik spoléhat. Problémy si řešil sám i přes to, že mohl klidně dávat úplatky. Nic takového. K ničemu takovému by se už nikdy nesnížil. Nikdy u něj neplatilo, že by byl, bůh ví jaký hamoun a lakomec. Neměl problém někomu půjčit, někomu pomoci, ale platilo: "Co je moje, to je moje a taky to zůstane moje." Snaží se chovat mile, i když zrovna nemá dobrou náladu. Avšak někdy se prostě stane, že vypění a je zlý na osobu, která si to vůbec nezaslouží. Za takovéto případy se moc rád nemá a nejraději by na ně zapomněl, ale to se bohužel nedá. Každopádně teď je jiný, lepší. Sám dobře ví, že samochvála dvakrát hezky nevoní, ale dokáže si přiznat, že je lepší, než byl předtím. I když jeho "já" předtím trvalo do doby, kdy byl ještě dítě. Stejně jako to nevzdal kdysi, nevzdá to ani teď když si za něčím jde. Možná neoplývá uměním dokonalé trpělivosti, ale přeci jen si dokáže počkat, při čemž se tak maximálně stane, že bude maličko nervní, ale nic, co by nevyřešil jeho šíleně normální úsměv. Pokud se ale opravdu stane, že jeho nervozita praská ve švech a on tak vybuchne jako sopka a vykřičí se na někoho naprosto nevinného, ba na někoho, koho má rád, není z toho zrovna dvakrát nadšený. V takových situacích začne všeho litovat a uzavře se sám do sebe, než se rozhodne učinit krok k tomu, aby se omluvil. Snad jediná situace, při které mu úsměv zmizí z tváře a nahradí ho kamenný pohled. Ten vydrží do chvíle, kdy vymýšlí smysluplnou odpověď. Víceméně se omlouvá často a někdy i za to, co vlastně neudělal, nesnáší spory a nejraději by snad všechny urovnával, i když je on sám schopný svojí tvrdohlavostí vyvolat. Je to takový bludný kruh, někoho svojí tvrdohlavostí naštve, ale snaží se to urovnat, protože nesnáší hádky. Jak to dopadá? Tvrdohlavý Bell nehodlá ustoupit a tak se mu povede hádku ještě více prohloubit. On je pak mrzutý a vylije si to na někom, komu se pak musí omlouvat, aby nevznikla další hádka a nešlapalo to dokola jako hodinky. Většinou by se od něj čekalo, že se bude chovat, jako pravý gentleman. On to umí, opravdu. Podržet dámě dveře, půjčit jí kabát, donést květiny, to všechno ho otec učil. Tak co na tom nesedí? Nikdy by se nestalo, že by to přehnal, vždy se od něj očekávalo, že se bude chovat jako pravý muž. A to byla právě ta chyba. Ač se snažil, někde v něm zůstalo to dítě, které ze všeho nejraději miluje vodní bitvy a škádlení ostatních. Pořád tu je a pořád tu bude. Proto i ve věku, kdy by se měl chovat rozumně, dokáže přistoupit na jakoukoliv legraci, ať už se jedná po věc, ze které by mohl být průšvih Koneckonců poškádlit ostatní je taky bžunda, no ne? A zasmát se potřebuje každý, snad i ten největší morous, což jeho samotného samozřejmě motivuje. Vidí někoho smutného? Snad jakoby se u něj objevila empatie a on se snažil svoji dobrou náladu předat dál, ať už se musel sebevíc ponížit. I to dokáže přehlédnout pro jeden jediný úsměv na tváři ať už malého dítěte, nebo dospělého člověka, kterého na první pohled něco trápí. A že byl nápomocný i jinými způsoby. Dřív možná, ale teď se rozhodně nebojí přiložit ruku k dílu, ať se jedná o jakkoliv složitou práci. Ve výsledku by se z určitého pohledu dalo říct, že je přesně takový, jaký by královský moroj být neměl. Vyzná se dobře v technikách boje a také ho hojně používá. Když má možnost, chodí na tréninky spolu s dhampýry, jen aby se přiučil něčemu novému. Ačkoli je takto řekněme mimo, na jedné osobě mu záleží pořád stejně ať se děje cokoliv. Tou je jeho mladší sestra, Lexi. Sice to nemusí dávat příliš často znát, ale ji má skutečně a nefalšovaně rád.

Bellamy je ke svému věku vyšší, sportovní postavy. Mezi moroji však nikterak nevyniká, jeho výška se dá počítat k normálu. Obličej je oválný, pod tmavým obočím se schovávají dvě tmavě hnědé oči, ve kterých téměř vždy pohrávají jiskřičky ať již nadšení nebo jako předzvěst nějaké neplechy. Spíše druhá možnost v různém měřítku. Od téměř nepatrných neplech až po skutečně rozsáhlé plány. Vlasy má trochu delší, což vůbec není naškodu. Většinou mu neposlušně trčí různými směry, jelikož není s to je zkrotit. I když při nějaké větší příležitostí je úprava nezbytností. Nepovažuje se za toho, jenž by přehnaně pečoval o svůj vzhled a zaobíral se každým detailem. Vesměs nosí volnější věci tmavších a nenápadných barev. Co se obličeje dále týká, tvoří ho i širší, krátký nos. Nakonec pak plné. leč nikterak výrazné rty, na kterých téměř vždy pohrává drzý úsměv.

Inu, vše to započalo na královském dvoře rodu Badica, který ač nebyl příliš početný, mezi ostatními se těšil stejné úctě jako ostatní rodiny. První rok života, ze kterého má stejně naprosté nic, prožil jako jediné dítě. O rok později přišla na svět i jeho malá sestřička Lexi. Nejživější vzpomínky Bellamy má na své a sestřiny chůvy, které se sourozenci trávily většinu času, jelikož rodiče byli věčně zaneprázdnění. Dětství měl asi jako každé jiné dítě, no dobrá, prominentní dítě. Když byl mladší, dal se považovat za velmi rozmazleného, což však s postupem času vymizelo. Vrátíme-li se k dětství, bylo naplněno jak jinak než škádlením se sestrou, nejrůznějším postrkováním a občas i hádkami. Přesto se však pokaždé udobřili tak, jak to má být. Jak Bellamy stárnul, začal si uvědomovat jednu zásadní věc. Chtěl mnohem víc, než všechen ten přepych. Tedy, ne že by toho měl málo, ale chtěl něco jiného. Akci, napětí. Přesně to, čeho měl nedostatek. Puberta byla zřejmě nejkrušnějším obdobím, jakým si doposud mohl projít. A v podstatě to stále ještě přetrvává. Ze všeho nejdříve si ve čtrnácti letech prosadil svou, aby odcestoval na Akademii. Zde se naplno oddal svobodě, kterou doposud musel víceméně skrývat a mohl si konečně zařídit život po svém. Alespoň na nějakou dobu, samozřejmě. Co se budoucnosti týče, nemá ještě jasno, ale domů se za žádnou cenu vrátit nechce. Vždyť ani nyní, v období kterýchkoliv prázdnin, ho to za rodiči nijak netáhne.





 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama