James Ozera

19. října 2016 v 23:35 | Hayley |  Aktívne postavy
Nick: Chris | Věk: 17 | Živel: Voda |FC: Dylan O'Brien


Ročník - 3
Orientace - Heterosexuál

Nejlépe by se dal popsat jako nenapravitelný svůdník, který má rád výzvy a často se pouští do věcí bez toho, aniž by si je předem rozmyslel. Využívá svůj šarm, aby se dostal blíže k ženám a mohl se tak těšit z jejich přítomnosti. Rád flirtuje, ale na vážnější a trvalý vztah nemá pomyšlení, alespoň prozatím. Pokud by však našel někoho, kdo by mu byl sympatický a navíc by strpěl i jeho nálady, dokázal by se docela dobře zklidnit. Vždy a všude jedná přímočaře, říká rovnou to, co si myslí, i když ne vždy je to právě dobře. Nezkazí žádnou srandu a málokomu se povede ho naštvat. Prakticky po celé dny je dobře naladění bez toho, aniž by toužil po vyvolání hádky či dokonce boje. S každým se snaží nejdříve vše řešit po dobrém a v klidu, teprve když neshody setrvávají i nadále, zasahuje radikálněji. Pokud by se mu někdo rozhodl rozkazovat či nařizovat, co přesně má dělat, tvrdě by narazil. James se nikdy nenechal od nikoho ovládat a nemá v plánu něco na této věci měnit. Je soběstačný, ale společností nepohrdne nikdy. Z koníčků má asi nejraději sporty, skoro jakéhokoliv druhu. Některé mu jdou lépe, u jiných to už tak slavné není. Ale rád zkouší nové věci, přeci jen žijeme jen jednou a nevyužít příležitosti by byla hloupost. Je rychlý a dle svého mínění i dostatečně silný, což se projevuje právě při sportech. Když se nemá kde vydovádět, dokáže být až nesnesitelný.Když byl mladší, i přes nulové nadšení rodičů, hrál závodně hokej. Asi jako každý muž má i Ryan zálibu v autech a podobných silných strojích. Neustále touží po adrenalinu a podniká nejrůznější akce, při kterých jde mnohdy i o holý život. Má rád horolezectví a dlouhé túry napříč nedotčenou přírodou. Při takových se dá snadno narazit na zástupce fauny i flóry, kteří jsou ohroženi a jen málokdo je kdy viděl na vlastní oči. Rád si poslechne kvalitní hudbu, ale za znalce se nepovažuje. Oblíbenými barvami jsou azurově modrá a travnatá zeleň.

Se svými 180-ti centimetry je tak akorát v mezích výšky své věkové hranice. A postavení, samozřejmě. Přidáme-li k tomu však ještě celkovou stavbu těla, které rozhodně není žádná zdechlina, nýbrž má celkem solidní stavbu. Vypracované svaly má však maximálně na rukou, nicméně na sobě pracuje. Tak či tak, výsledek je ten, že je prakticky nepřehlédnutelný. Tedy, většinou. Záleží na tom, jestli zrovna má náladu vyčnívat či nikoli. Vlasy jsou dlouhé tak akorát, ne příliš dlouhé na to, aby mu jakkoliv překážely. Nijak se s nimi neupravuje, je má rozcuchané a trčící do všech stran. Toť vše, žádná extra práce ani námaha. Oči, skryté pod hustším tmavým obočím mají oříškovou barvu. Mnohdy v nich ti, kdož mají ostříží zrak či se řádně soustředí, mohou zahlédnout drobné jiskřičky rozpustilosti. Vždy jsou však dokonalým odrazem toho, jak se právě cítí. Je až moc čitelný, což se mu příliš nelíbí. Jako taková otevřená kniha, ve které si může každý dle libosti číst a listovat. Další součástí obličeje je poměrně výrazný nos, i když je rovný jako podle pravítka. Nesmíme opomenout rty, které jsou skoro pořád vytvarované do úsměv. Něco málo ke stylu, ve kterém se obléká. V prvé řadě, ze všeho nejvíce miluje kombinaci obyčejného trika a rozepnuté košile. Ať už s krátkým či dlouhým rukávem, jsou jeho favority. Stejně tak můžou mít libovolný vzor, ovšem nejčastější je pravděpodobně kostkovaná. Kalhoty rifle, málokdy jej uvidíte v něčem jiném. Maximálně tak nějaké ty tepláky či kraťasy. Jediný šperk, dá-li se tomu tak říkat, který nosí je náramek, tvořený z kožených pásků, na levém zápěstí.

Ačkoli se narodil jako královský moroj, měl James dětství jako každý jiný, běžný kluk. Klackoval se s dalšími dětmi za rohem, hráli na babu až dokud se venku nesetmělo a stavěli si své stromové pevnosti. Jamesovi rodiče byli a ostatně stále ještě jsou velmi tolerantní pár, což však tehdy malý James nevěděl. Zažil vše, co k vyrůstání a později i dospívání patří. Chodil za matkou pokaždé, když si odřel koleno, když ho cokoliv trápilo anebo si chtěl jen povídat o všem možném. V pozdějších letech už jejich vzájemné propojení nebylo tak silné, avšak hezký a pevný vztah mají i nadále. Matku měl James jako takovou oporu, kdežto otec v něm probouzel zápal pro věc. Prakticky pro cokoliv, k čemu se naskytla příležitost. Nic Jamesovi neulehčoval a nechával ho, aby dělal svá vlastní rozhodnutí a chyby, ze kterých se musel poučit. Říkával, že jedině tak bude James připravený na skutečný svět tam venku. Jak už to tak bývá, měl pravdu. Krátce poté, co James nastoupil do jedné z městských škol, začal také hrát hokej. Nejprve jen pro zábavu, pak se přidal do školního týmu a nakonec hrával i okresní zápasy. Neskutečně ho bavil. Miloval tu rychlost, kterou mohl nabrat. Napětí, které vzrůstalo pokaždé, když se dostal do blízkosti branky soupeře. Nutnost týmové spolupráce, pokud chtěl docílit požadovaného výsledku. Zkrátka a dobře, miloval naprosto všechno, co se hokeje týkalo. Nic ho nemohlo zastavit. V pubertě mu rodiče čím dál víc kladli na srdce, že by se měl zklidnit. Jenže to už bylo částečně pozdě, James měl svou hlavu a rozhodoval se tak, jak chtěl on sám. Co však změnit nemohl byl okamžik, kdy se rodiče zkrátka rozhodli, že ho pošlou na jakousi zastaralou školu, kde se prý naučí, jak se chovat Tehdy bylo Jamesovi o přibližně 14 let, když poprvé vkročil na půdu svatého Vladimíra. Zpočátku si myslel, že tam umře zaživa. Odříznutý od světa okolo, od svých koníčků a přátel. Jenže i na toto si postupem času zvykl a nyní? Akademie je jako jeho druhý život. Zde našel přátele, o které jen tak nemíní přijít. Na své staré však také nezanevřel a alespoň si s nimi dopisuje jak jen je to možné.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama